Komparativní analýza právní úpravy profesionální pěstounské péče v Polsku, Španělsku a Chorvatsku se zaměřuje na systematické srovnání legislativních rámců, aplikačních procesů a institucionálního zajištění této formy náhradní rodinné péče s cílem posoudit možnosti přenositelnosti vybraných prvků do českého právního prostředí. Studie vychází z analýzy národních právních předpisů, odborné literatury, oficiálních statistik a mezinárodních zpráv, přičemž sleduje postavení profesionálních pěstounů, podmínky jejich výběru, vzdělávání a odměňování, jakož i mechanismy kontroly kvality péče a ochrany práv dítěte. Pozornost je věnována rovněž rozdílům v míře profesionalizace systému, decentralizaci řízení (zejména ve Španělsku), zapojení veřejných institucí a dostupnosti podpůrných služeb. Závěrečná část syntetizuje zjištění a hodnotí efektivitu jednotlivých modelů z hlediska jejich využitelnosti v českém kontextu, včetně identifikace potenciálních přínosů i limitů implementace.