Odborné publikace a výstupy

Analýza dat z činnosti zdravotně sociálních pracovníků v porodnicích Ústeckého kraje za rok 2025 shrnuje výsledky druhé fáze pilotního projektu zaměřeného na včasnou identifikaci a podporu rizikových matek v osmi nemocnicích regionu. Na základě sledování 3 754 porodů bylo zjištěno, že přibližně 6 % rodiček vykazuje závažné rizikové faktory, zejména nesledovanou graviditu, užívání drog či nepříznivou sociální situaci. Významná část matek opouští po porodu dítě nebo nemá zajištěnou adekvátní péči, což potvrzuje vysokou míru ohrožení novorozenců. Studie současně zdůrazňuje klíčovou roli zdravotně sociálních pracovníků při detekci těchto případů, poskytování intervencí a zajištění návazných služeb, přičemž většina matek projevuje ochotu spolupracovat. Výsledky ukazují, že systematické zapojení těchto pracovníků v porodnicích významně přispívá k ochraně ohrožených dětí a efektivnímu řešení rizikových situací již v rané fázi.

Přehledná infografika určená pro širokou veřejnost, která jednoduše vysvětluje, co je hostitelská péče, jaké jsou její základní principy, kdo se může stát hostitelem a jak probíhá cesta zájemce od prvního kontaktu až k navázání dlouhodobého vztahu s dítětem z ústavní péče.

Komplexní koncepční dokument, který vymezuje hostitelskou péči jako dlouhodobý, bezpečný a dobrovolný vztah mezi dítětem vyrůstajícím v ústavní péči a nepříbuznou dospělou osobou. Popisuje její smysl, principy, cílovou skupinu, kritéria pro děti i hostitele, proces vzniku a průběhu hostitelské péče, práva dítěte, systém podpory a doporučení pro budoucí legislativní ukotvení v České republice.

Metodická příručka pro zdravotně‑sociální pracovníky v porodnicích představuje komplexní návod, jak systematicky identifikovat a řešit sociálně rizikové situace matek a novorozenců již během hospitalizace v porodnici. Zaměřuje se především na včasnou detekci ohrožených dětí, práci s rizikovými rodičkami, vedení odborného rozhovoru, dokumentaci a správné nastavení intervence včetně spolupráce s OSPOD, policií a dalšími službami. Dokument zároveň zdůrazňuje význam multidisciplinární spolupráce, preventivního přístupu a kontinuální podpory rodiny s cílem zajistit bezpečný vývoj dítěte a zabránit jeho ohrožení po propuštění z nemocnice. [Metodicka_…_porodnice | PDF]

Stručná prezentační verze koncepčního rámce, která představuje hlavní důvody vzniku hostitelské péče, její přínosy pro děti v ústavní péči, základní principy, kritéria pro hostitele a děti, proces navázání hostitelského vztahu a doporučení pro systémové a legislativní ukotvení této formy podpory.

Analýza dat z činnosti zdravotně sociálních pracovníků v porodnicích Ústeckého kraje shrnuje výsledky pilotního projektu realizovaného v období květen–prosinec 2024, jehož cílem bylo včasně identifikovat a podpořit rizikové matky a tím snížit ohrožení novorozených dětí. Na základě sledování 1 538 porodů bylo zjištěno, že přibližně 9 % rodiček vykazuje rizikové faktory, jako je nesledovaná gravidita, užívání drog či sociální nestabilita. Analýza poukazuje na významnou roli zdravotně sociálních pracovníků při detekci těchto případů, jejich intervencích a propojení matek s navazujícími službami, přičemž většina matek byla ochotna spolupracovat. Výsledky zároveň upozorňují na závažnost situace, kdy část matek opouští své děti po porodu nebo nemá zajištěné základní podmínky péče, a potvrzují, že systematická přítomnost zdravotně sociální podpory v porodnicích může přinést významné zlepšení v ochraně ohrožených dětí.

Soubor materiálů „Moje cesta terapií“ představuje praktický a strukturovaný nástroj podporující terapeutickou práci s dětmi a jejich rodiči v kontextu traumatu, zejména při zkušenosti s násilím v rodině. Formou záznamových listů umožňuje sledovat průběh terapie, stanovovat cíle, reflektovat emoce, potřeby a vztahy, posilovat vlastní zdroje i rodičovské kompetence a podporovat pozitivní změnu. Materiály jsou uzpůsobeny jak pro rodiče, tak pro děti (včetně kreativních forem práce), a kladou důraz na individuální potřeby klienta, bezpečné prostředí a smysluplné zvládání náročných životních situací.

Infografika Raná péče 2023 podává stručný přehled o fungování, přínosech a cílové skupině služby rané péče v České republice na základě dat od 37 poskytovatelů. Raná péče je bezplatná terénní sociální služba určená rodinám s dětmi do 7 let se zdravotním postižením nebo vývojovým rizikem, která probíhá v domácím prostředí a je individuálně přizpůsobena potřebám rodiny. Zdůrazněna je její ekonomická efektivita ve srovnání s ústavní péčí i vysoká návratnost investic do včasné podpory. Dokument dále charakterizuje klienty služby , popisuje flexibilní a preventivní charakter podpory zaměřené na stabilizaci rodiny a rozvoj dítěte a poukazuje na vysokou odbornost pracovníků, kteří mají převážně vysokoškolské vzdělání v oblasti speciální pedagogiky či sociální práce.

Komparativní analýza právní úpravy profesionální pěstounské péče v Polsku, Španělsku a Chorvatsku se zaměřuje na systematické srovnání legislativních rámců, aplikačních procesů a institucionálního zajištění této formy náhradní rodinné péče s cílem posoudit možnosti přenositelnosti vybraných prvků do českého právního prostředí. Studie vychází z analýzy národních právních předpisů, odborné literatury, oficiálních statistik a mezinárodních zpráv, přičemž sleduje postavení profesionálních pěstounů, podmínky jejich výběru, vzdělávání a odměňování, jakož i mechanismy kontroly kvality péče a ochrany práv dítěte. Pozornost je věnována rovněž rozdílům v míře profesionalizace systému, decentralizaci řízení (zejména ve Španělsku), zapojení veřejných institucí a dostupnosti podpůrných služeb. Závěrečná část syntetizuje zjištění a hodnotí efektivitu jednotlivých modelů z hlediska jejich využitelnosti v českém kontextu, včetně identifikace potenciálních přínosů i limitů implementace.

Kulatý stůl byl zaměřen na roli koordinátora péče jako klíčového, dnes však systémově chybějícího prvku podpory rodin s vážně nemocnými dětmi. Diskuse, pořádaná Nadací Sirius a Nadací rodiny Vlčkových a zaštítěná místopředsedou PSP Alešem Juchelkou, zdůraznila, že koordinátor péče může zásadně usnadnit orientaci rodin v systému zdravotních a sociálních služeb, zajistit kontinuitu a návaznost péče a snížit administrativní i psychickou zátěž pečujících osob. Účastníci se shodli, že každá rodina by měla mít k dispozici jedno kontaktní místo – svého koordinátora –, který ji dlouhodobě provází a podporuje. Kulatý stůl zároveň otevřel klíčové otázky týkající se institucionálního ukotvení této role, jejího financování a optimálního načasování vstupu koordinátora do života rodiny.

Kulatý stůl ze série Aktuální potřeby rodin pečujících o těžce nemocné děti byl věnován tématu vzdělávání dětí se zdravotním postižením. Setkání nabídlo odbornou diskusi nad stavem a výzvami inkluzivního vzdělávání, systémové a metodické podpory škol a rolí školských poradenských zařízení a speciálně pedagogických center. Vedle prezentace dat a odborných analýz zazněly také zkušenosti pedagogů a rodičů pečujících o děti s handicapem, které poukázaly na nerovnosti v přístupu ke vzdělávání napříč regiony i na nedostatečnou metodickou podporu škol. Kulatý stůl vytvořil prostor pro sdílení praxe a formulaci podnětů ke zlepšení podpory vzdělávání dětí se zdravotním postižením v České republice.

Kulatý stůl Vliv digitálních technologií na děti a dospívající – čemu je potřeba věnovat pozornost se zaměřil na aktuální dopady digitálních technologií na dětskou a dospívající populaci a na možnosti prevence a systémových řešení. Akce, pořádaná Nadací Sirius ve spolupráci s místopředsedkyní PSP Olgou Richterovou, nabídla odborný pohled na problematické užívání digitálních technologií, znaky digitální závislosti a možnosti jejich diagnostiky. Diskuse zdůraznila, že jednorázová prevence není dostatečná, a poukázala na potřebu systematického rozvoje digitálních kompetencí dětí, koncept digitálního rodičovství a podpory dlouhodobých preventivních programů.

Výzkumná zpráva Motivace a cesta k pěstounství a osvojení analyzuje postoje, motivace, bariéry a rozhodovací procesy veřejnosti i stávajících pěstounů a osvojitelů ve vztahu k náhradní rodinné péči v České republice. Na základě kombinace kvalitativního a kvantitativního výzkumu mapuje, jak lidé uvažují o rodičovství, proč je pěstounství a osvojení často vnímáno jako krajní či „náhradní“ řešení a jaké společenské mýty, obavy a informační nedostatky brání širšímu zapojení potenciálních náhradních rodičů. Zpráva identifikuje různé typy motivací a tzv. mindsety rodičovství, popisuje zkušenosti pěstounů a osvojitelů a formuluje doporučení pro komunikaci, osvětu i systémové změny směřující ke zvýšení zájmu o pěstounskou péči a osvojení.

Infografika Motivace a cesta k pěstounství a osvojení přehledně shrnuje postoje české společnosti k náhradnímu rodičovství, motivace a obavy potenciálních pěstounů a osvojitelů i klíčové fáze jejich rozhodovacího procesu. Na základě výzkumných zjištění upozorňuje na přetrvávající vnímání pěstounství a osvojení jako „náhradního“ či krajního řešení a zdůrazňuje potřebu jejich společenského uznání jako rovnocenné cesty k rodičovství. Dokument mapuje nejčastější otázky, bariéry a předsudky spojené se vstupem do systému náhradní rodinné péče, zároveň však ukazuje jeho podpůrnou roli a význam odborného doprovázení. Infografika slouží jako informační a motivační materiál pro veřejnost i odborníky v oblasti sociální práce, náhradní rodinné péče a ochrany dětí.

Webinář Motivace a cesta k pěstounství a osvojení se zaměřuje na klíčové faktory, které ovlivňují rozhodování jednotlivců a párů o vstupu do pěstounské péče či osvojení dítěte. Na základě výzkumných zjištění a zkušeností z praxe přibližuje osobní motivace, očekávání i obavy zájemců, stejně jako jednotlivé kroky procesu od prvotního rozhodnutí až po navázání péče o dítě. Webinář poskytuje odbornému publiku i širší veřejnosti hlubší porozumění tomu, jaké okolnosti podporují či naopak brzdí zájem o náhradní rodinnou péči, a nabízí podněty pro zkvalitnění podpory budoucích pěstounů a osvojitelů.

Zpráva Raná péče: data za rok 2023 přináší komplexní analýzu fungování služby rané péče v České republice na základě dat od 37 poskytovatelů, zahrnujících téměř 4 700 dětských klientů a více než 400 pracovníků. Dokument charakterizuje ranou péči jako bezplatnou terénní sociální službu určenou rodinám s dětmi do 7 let se zdravotním postižením nebo vývojovým rizikem, zdůrazňuje její význam pro včasnou intervenci, podporu vývoje dítěte a posilování rodičovských kompetencí. Zpráva podrobně popisuje strukturu klientů, věkové charakteristiky, průběh a délku využívání služby i rozsah přímé práce s rodinami. Současně analyzuje kapacitu služby, personální zajištění, dojezdovou dostupnost, financování i nákladovost služby, a poukazuje na její efektivitu i systémové výzvy, zejména v oblasti regionální dostupnosti a financování.

Socioterapeutický program Dětského krizového centra představuje komplexní metodický rámec pro práci s dětmi ohroženými násilím a jejich rodinami, který pokrývá témata sexuálního násilí, fyzického týrání, sexuálního experimentování, domácího násilí i vyhrocených rozvodových sporů. Vychází z dlouhodobé odborné praxe a nabízí strukturované postupy zaměřené na zajištění bezpečí dítěte, porozumění jeho situaci, zpracování traumatických zkušeností, práci s emocemi a posilování sebepojetí, vztahů a sociálních dovedností. Důraz je kladen na individuální přístup, podporu zdrojů dítěte a edukaci o hranicích a zdravém vývoji, přičemž cílem je zmírnění dopadů traumatu, obnova pocitu bezpečí a podpora zdravého psychického a sociálního fungování dítěte.

Příručka „Syndrom CAN v urgentní medicíně“ nabízí praktický a srozumitelný návod pro zdravotníky, jak včas rozpoznat týrání, zneužívání a zanedbávání dětí a jak v těchto situacích správně postupovat. Zaměřuje se na typické varovné znaky fyzického i psychického násilí, zásady vyšetření a komunikace s dítětem i doprovodem a také na právní povinnosti, včetně oznamovací povinnosti vůči OSPOD nebo Policii ČR. Důraz klade na pečlivé vyhodnocení poranění, dokumentaci a citlivý, profesionální přístup, jehož cílem je především ochrana zdraví a bezpečí dítěte.