Studie „Pohled pediatrů na jejich možnosti a bariéry při detekci domácího násilí na dětech“ na základě kvalitativního výzkumu ukazuje, že pediatři vnímají svou roli při odhalování násilí jako klíčovou, zároveň se však potýkají s řadou významných překážek. Mezi hlavní bariéry patří nedostatek času při preventivních prohlídkách, nejistota v rozpoznávání zejména psychických a skrytých forem násilí, obavy z poškození dítěte či vlastních vztahů s rodinou a nedůvěra v efektivitu následného řešení ze strany institucí. Pediatři často volí opatrný postup založený na postupném ověřování podezření a konzultacích s kolegy, přičemž narážejí na nedostatečnou systémovou podporu a slabou mezioborovou spolupráci. Výzkum zároveň zdůrazňuje potřebu praktických nástrojů, jasných metodických doporučení a dostupné odborné konzultační pomoci, které by pediatrům pomohly lépe zvládat tuto náročnou situaci a efektivněji chránit ohrožené děti.