Komparativní studie zkoumá fungování náhradní péče o děti s postižením v Anglii a Dánsku s důrazem na proces deinstitucionalizace, organizaci služeb a podporu rodin. Na základě literatury a rozhovorů s odborníky analyzuje rozdíly mezi rodinnou, pěstounskou a rezidenční péčí a upozorňuje na nadreprezentaci dětí s postižením v systému náhradní péče i jejich zvýšené riziko ohrožení. Studie ukazuje, že i přes posun k rodinné péči přetrvávají bariéry, jako je nedostatek pěstounů či nedostatečná podpora rodin, a zdůrazňuje potřebu systémových změn směřujících k rovnosti práv, kvalitní podpoře a stabilitě péče o tyto děti.