Publikace se zaměřuje na právní úpravu osvojení a náhradní péče v Rakousku s důrazem na specifika týkající se zdravotně znevýhodněných dětí. Popisuje historický vývoj institutu adopce, současnou legislativu, podmínky a proces osvojení i jeho různé formy (např. otevřené či anonymní). Zároveň poukazuje na to, že hlavní formou péče o tyto děti je spíše pěstounství než adopce, a věnuje se také financování a roli jednotlivých institucí. Důležitým principem celého systému je opět nejlepší zájem dítěte a preference rodinné péče před ústavní.