Závěrečná zpráva z kvalitativního výzkumu se zaměřuje na zkušenosti zdravotnických pracovníků z urgentních příjmů, pohotovostí a záchranné služby při rozpoznávání dětí ohrožených násilím, zanedbáváním či jinými formami nevhodného zacházení. Na základě hloubkových rozhovorů mapuje jejich roli, postupy i nejčastější situace vedoucí k podezření na ohrožení dítěte a zároveň identifikuje klíčové bariéry, jako je nedostatek času, informací, zkušeností, nepropojenost systémů či absence jasných metodik a zpětné vazby. Studie zdůrazňuje význam interdisciplinární spolupráce a potřebu systémových změn, které by podpořily včasnou detekci a efektivnější ochranu dětí.