Data a výzkumy

Analýza dat z činnosti zdravotně sociálních pracovníků v porodnicích Ústeckého kraje za rok 2025 shrnuje výsledky druhé fáze pilotního projektu zaměřeného na včasnou identifikaci a podporu rizikových matek v osmi nemocnicích regionu. Na základě sledování 3 754 porodů bylo zjištěno, že přibližně 6 % rodiček vykazuje závažné rizikové faktory, zejména nesledovanou graviditu, užívání drog či nepříznivou sociální situaci. Významná část matek opouští po porodu dítě nebo nemá zajištěnou adekvátní péči, což potvrzuje vysokou míru ohrožení novorozenců. Studie současně zdůrazňuje klíčovou roli zdravotně sociálních pracovníků při detekci těchto případů, poskytování intervencí a zajištění návazných služeb, přičemž většina matek projevuje ochotu spolupracovat. Výsledky ukazují, že systematické zapojení těchto pracovníků v porodnicích významně přispívá k ochraně ohrožených dětí a efektivnímu řešení rizikových situací již v rané fázi.

Přehledná infografika určená pro širokou veřejnost, která jednoduše vysvětluje, co je hostitelská péče, jaké jsou její základní principy, kdo se může stát hostitelem a jak probíhá cesta zájemce od prvního kontaktu až k navázání dlouhodobého vztahu s dítětem z ústavní péče.

Analýza dat z činnosti zdravotně sociálních pracovníků v porodnicích Ústeckého kraje shrnuje výsledky pilotního projektu realizovaného v období květen–prosinec 2024, jehož cílem bylo včasně identifikovat a podpořit rizikové matky a tím snížit ohrožení novorozených dětí. Na základě sledování 1 538 porodů bylo zjištěno, že přibližně 9 % rodiček vykazuje rizikové faktory, jako je nesledovaná gravidita, užívání drog či sociální nestabilita. Analýza poukazuje na významnou roli zdravotně sociálních pracovníků při detekci těchto případů, jejich intervencích a propojení matek s navazujícími službami, přičemž většina matek byla ochotna spolupracovat. Výsledky zároveň upozorňují na závažnost situace, kdy část matek opouští své děti po porodu nebo nemá zajištěné základní podmínky péče, a potvrzují, že systematická přítomnost zdravotně sociální podpory v porodnicích může přinést významné zlepšení v ochraně ohrožených dětí.

Infografika Raná péče 2023 podává stručný přehled o fungování, přínosech a cílové skupině služby rané péče v České republice na základě dat od 37 poskytovatelů. Raná péče je bezplatná terénní sociální služba určená rodinám s dětmi do 7 let se zdravotním postižením nebo vývojovým rizikem, která probíhá v domácím prostředí a je individuálně přizpůsobena potřebám rodiny. Zdůrazněna je její ekonomická efektivita ve srovnání s ústavní péčí i vysoká návratnost investic do včasné podpory. Dokument dále charakterizuje klienty služby , popisuje flexibilní a preventivní charakter podpory zaměřené na stabilizaci rodiny a rozvoj dítěte a poukazuje na vysokou odbornost pracovníků, kteří mají převážně vysokoškolské vzdělání v oblasti speciální pedagogiky či sociální práce.

Komparativní analýza právní úpravy profesionální pěstounské péče v Polsku, Španělsku a Chorvatsku se zaměřuje na systematické srovnání legislativních rámců, aplikačních procesů a institucionálního zajištění této formy náhradní rodinné péče s cílem posoudit možnosti přenositelnosti vybraných prvků do českého právního prostředí. Studie vychází z analýzy národních právních předpisů, odborné literatury, oficiálních statistik a mezinárodních zpráv, přičemž sleduje postavení profesionálních pěstounů, podmínky jejich výběru, vzdělávání a odměňování, jakož i mechanismy kontroly kvality péče a ochrany práv dítěte. Pozornost je věnována rovněž rozdílům v míře profesionalizace systému, decentralizaci řízení (zejména ve Španělsku), zapojení veřejných institucí a dostupnosti podpůrných služeb. Závěrečná část syntetizuje zjištění a hodnotí efektivitu jednotlivých modelů z hlediska jejich využitelnosti v českém kontextu, včetně identifikace potenciálních přínosů i limitů implementace.

Výzkumná zpráva Motivace a cesta k pěstounství a osvojení analyzuje postoje, motivace, bariéry a rozhodovací procesy veřejnosti i stávajících pěstounů a osvojitelů ve vztahu k náhradní rodinné péči v České republice. Na základě kombinace kvalitativního a kvantitativního výzkumu mapuje, jak lidé uvažují o rodičovství, proč je pěstounství a osvojení často vnímáno jako krajní či „náhradní“ řešení a jaké společenské mýty, obavy a informační nedostatky brání širšímu zapojení potenciálních náhradních rodičů. Zpráva identifikuje různé typy motivací a tzv. mindsety rodičovství, popisuje zkušenosti pěstounů a osvojitelů a formuluje doporučení pro komunikaci, osvětu i systémové změny směřující ke zvýšení zájmu o pěstounskou péči a osvojení.

Infografika Motivace a cesta k pěstounství a osvojení přehledně shrnuje postoje české společnosti k náhradnímu rodičovství, motivace a obavy potenciálních pěstounů a osvojitelů i klíčové fáze jejich rozhodovacího procesu. Na základě výzkumných zjištění upozorňuje na přetrvávající vnímání pěstounství a osvojení jako „náhradního“ či krajního řešení a zdůrazňuje potřebu jejich společenského uznání jako rovnocenné cesty k rodičovství. Dokument mapuje nejčastější otázky, bariéry a předsudky spojené se vstupem do systému náhradní rodinné péče, zároveň však ukazuje jeho podpůrnou roli a význam odborného doprovázení. Infografika slouží jako informační a motivační materiál pro veřejnost i odborníky v oblasti sociální práce, náhradní rodinné péče a ochrany dětí.

Zpráva Raná péče: data za rok 2023 přináší komplexní analýzu fungování služby rané péče v České republice na základě dat od 37 poskytovatelů, zahrnujících téměř 4 700 dětských klientů a více než 400 pracovníků. Dokument charakterizuje ranou péči jako bezplatnou terénní sociální službu určenou rodinám s dětmi do 7 let se zdravotním postižením nebo vývojovým rizikem, zdůrazňuje její význam pro včasnou intervenci, podporu vývoje dítěte a posilování rodičovských kompetencí. Zpráva podrobně popisuje strukturu klientů, věkové charakteristiky, průběh a délku využívání služby i rozsah přímé práce s rodinami. Současně analyzuje kapacitu služby, personální zajištění, dojezdovou dostupnost, financování i nákladovost služby, a poukazuje na její efektivitu i systémové výzvy, zejména v oblasti regionální dostupnosti a financování.

Dokument představuje odbornou rešerši zaměřenou na možnosti identifikace dětí ohrožených syndromem CAN a dalšími formami nevhodného zacházení prostřednictvím diagnostických kódů a rutinně vykazovaných zdravotních dat. Cílem publikace je shrnout aktuální poznatky z mezinárodní odborné literatury, zejména k využití kódů ICD při včasné detekci týrání, zanedbávání a neúrazových poranění u dětí, popsat věkově specifické vzorce diagnóz, rizikové faktory a klinické projevy a zhodnotit přínosy i limity těchto přístupů pro klinickou praxi a výzkum. Dokument vychází ze systematické analýzy vybraných studií a nabízí přehled kódů s vysokou prediktivní hodnotou, doporučení pro jejich využití v českém kontextu a podklady pro další rozvoj preventivních a intervenčních strategií v oblasti ochrany ohrožených dětí.

Výzkumná zpráva analyzuje profesi sociálního pedagoga v českém školním prostředí a zaměřuje se na význam profesní podpory, zejména prostřednictvím kazuistických seminářů. Přináší výsledky výzkumu, které potvrzují vysokou náročnost profese i význam sdílení zkušeností, a ukazuje, že kazuistické semináře mají pozitivní vliv na odborný rozvoj i psychickou pohodu sociálních pedagogů.

Závěrečná zpráva Výzkum potřeb dětí z dětských domovů pro jejich úspěšné zapojení do samostatného života přináší kvalitativní vhled do zkušeností, potřeb a životních perspektiv dětí a mladých lidí vyrůstajících v dětských domovech v období přechodu do dospělosti. Na základě hloubkových rozhovorů s dětmi z dětských domovů, mladými dospělými se zkušeností s ústavní péčí i jejich patrony a hostiteli identifikuje klíčové faktory podporující úspěšné osamostatnění, zejména význam stabilního vztahu s důvěryhodným dospělým, začlenění do komunit mimo ústav, postupné osvojování každodenních dovedností a pozvolný proces přechodu do samostatného bydlení. Zpráva upozorňuje na limity institucionální péče v oblasti vztahů, identity a praktické orientace v běžném životě a formuluje doporučení pro systémové změny, rozvoj patronských a hostitelských programů a širší zapojení veřejnosti do podpory mladých lidí z dětských domovů.

Infografika Potřeby dětí z dětských domovů pro jejich úspěšné zapojení do samostatného života přehledně shrnuje hlavní zjištění kvalitativního výzkumu zaměřeného na životní potřeby dětí vyrůstajících v dětských domovech a na limity ústavní péče při jejich naplňování. Ukazuje, že děti z dětských domovů mají stejné základní potřeby jako děti vyrůstající v rodinách, zejména potřebu stabilního vztahu s blízkým dospělým, pocitu sounáležitosti, možnosti rozvíjet identitu a získávat praktickou zkušenost s běžným životem. Infografika identifikuje klíčové bariéry ústavní péče v oblasti vztahů, každodenních dovedností a sociálního začlenění a zdůrazňuje význam hostitelství a patronství jako nástroje kompenzace těchto limitů.

Závěrečná zpráva z kvalitativního výzkumu se zaměřuje na zkušenosti zdravotnických pracovníků z urgentních příjmů, pohotovostí a záchranné služby při rozpoznávání dětí ohrožených násilím, zanedbáváním či jinými formami nevhodného zacházení. Na základě hloubkových rozhovorů mapuje jejich roli, postupy i nejčastější situace vedoucí k podezření na ohrožení dítěte a zároveň identifikuje klíčové bariéry, jako je nedostatek času, informací, zkušeností, nepropojenost systémů či absence jasných metodik a zpětné vazby. Studie zdůrazňuje význam interdisciplinární spolupráce a potřebu systémových změn, které by podpořily včasnou detekci a efektivnější ochranu dětí.

Závěrečná zpráva představuje výsledky výzkumu realizovaného v rámci programu Digitální výchova, který se zaměřuje na digitální návyky a wellbeing dospívajících. Na základě dat od žáků, rodičů a pedagogů analyzuje vliv digitálních technologií na psychiku, vztahy i každodenní fungování mladých lidí a hodnotí dopad preventivního vzdělávacího programu na jejich znalosti a chování.

Evaluační zpráva představuje výsledky projektu zaměřeného na podporu rodičovských kompetencí prostřednictvím skupinových setkání s rodiči ohrožených rodin. Na základě kvantitativních i kvalitativních dat hodnotí dopad programu na výchovné strategie rodičů, vztahy v rodině a chování dětí. Zjištění ukazují, že intervence přispěla ke zlepšení komunikace mezi rodiči a dětmi, posílení pozitivního rodičovství a omezení nevhodných výchovných postupů, současně však upozorňuje na limity a výzvy spojené s realizací programu v praxi.

Manažerské shrnutí výzkumu identifikujícího potřeby příbuzenských pěstounů z jejich vlastní perspektivy. Popisuje klíčové problémy v jednotlivých fázích péče (před přijetím dítěte, po jeho přijetí i v dlouhodobém horizontu) a zdůrazňuje nutnost kvalitních informací, finanční podpory a odborné pomoci. Výsledky mají sloužit ke zlepšení systému podpory této skupiny pečujících.

Stručné shrnutí výzkumu zaměřeného na specifika příbuzenské pěstounské péče. Dokument ukazuje, že tato forma péče se výrazně liší od nepříbuzenské pěstounské péče – je často neplánovaná, zatěžující a spojená se silnými rodinnými vazbami. Na základě zjištění formuluje návrhy změn v oblasti legislativy, financování, podpory a pravomocí pečujících osob.

Analytická zpráva Problémy, překážky a bariéry ústavní péče v perspektivě jejích pracovníků (Nadace Sirius, SocioFactor, 2023) představuje kvalitativní analýzu klíčových problémů současné ústavní péče o děti v České republice z pohledu pracovníků zařízení. Na základě fokusních skupin identifikuje proměnu skladby dětí v ústavní péči, rostoucí náročnost poskytované péče a systémové bariéry v oblasti příjmu a adaptace dítěte, každodenního pobytu i odchodu ze zařízení. Zpráva podrobně popisuje nedostatky v diagnostice, spolupráci aktérů, práci s rodinou, personálním a odborném zajištění, specializaci zařízení a návazných službách, zejména při osamostatňování mladých dospělých. Analýza nabízí typologii dětí podle náročnosti péče, mapuje příčiny a důsledky identifikovaných problémů prostřednictvím sítí problémů a formuluje doporučení pro systémové změny a transformaci ústavní péče.