Úvod / Projekty a výstupy / Data a výzkumy
Dobrá rozhodnutí vycházejí z kvalitních dat. Realizujeme vlastní výzkumy, zadáváme odborné analýzy a shromažďujeme informace o tématech, kterým se věnujeme. Najdete zde výzkumné zprávy, analýzy i datové přehledy.
Analýza představuje komplexní a progresivní systém náhradní rodinné péče v Dánsku, který je založen na silné roli státu, prevenci a důsledném prosazování práv dítěte. Popisuje legislativní rámec, reformu Barnets Reform (2011) a jednotlivé formy péče (pěstounská, komunální, ústavní). Zdůrazňuje individualizovaný přístup, aktivní zapojení dítěte do rozhodování, důslednou podporu rodin i širokou škálu služeb a opatření, které mají zajistit co nejlepší podmínky pro rozvoj dítěte a jeho budoucí samostatný život.
Text poskytuje komplexní přehled vývoje a současné právní úpravy adopce v Anglii v kontextu Velké Británie. Sleduje historický vývoj od prvních adopčních zákonů až po moderní legislativu, která klade důraz na ochranu dítěte, jeho potřeby a rychlé umísťování do rodinného prostředí. Popisuje systém institucí zapojených do adopce, zejména význam místních úřadů a adopčních agentur, a vysvětluje proces osvojování i podmínky pro žadatele. Zvláštní pozornost je věnována moderním trendům, jako je adopce jednotlivci či páry stejného pohlaví, podpora osvojitelů a inovativní nástroje typu „foster-to-adopt“.
Publikace mapuje historický vývoj institutu osvojení na území České republiky od dob Rakouska-Uherska až po současnou právní úpravu zakotvenou v občanském zákoníku. Ukazuje proměnu vnímání adopce od nástroje k zachování rodu a majetku k institutu sloužícímu především zájmu dítěte. Detailně rozebírá aktuální legislativní podmínky, proces adopce, požadavky na osvojitele i práva dítěte, včetně jeho informovanosti o osvojení. Součástí je také popis zapojených institucí a nových prvků, jako je dohled nad průběhem osvojení či možnost utajení, které reflektují moderní přístup k ochraně práv dítěte.
Publikace se zaměřuje na právní úpravu a fungování adopce v Dánsku, přičemž popisuje legislativní rámec tvořený zejména zákonem o adopci a souvisejícími prováděcími předpisy. Zdůrazňuje důraz dánského systému na nejlepší zájem dítěte, silnou roli místní správy a zapojení specializovaných orgánů, jako jsou adopční výbory a rady. Analýza také přibližuje podmínky pro osvojitele, průběh adopčního procesu a specifika dánského modelu, který je součástí širšího skandinávského systému sociální péče. Zároveň poukazuje na relativně nižší využívání adopce oproti jiným formám náhradní rodinné péče a na význam mezinárodních adopcí.
Publikace se zaměřuje na právní úpravu osvojení a náhradní péče v Rakousku s důrazem na specifika týkající se zdravotně znevýhodněných dětí. Popisuje historický vývoj institutu adopce, současnou legislativu, podmínky a proces osvojení i jeho různé formy (např. otevřené či anonymní). Zároveň poukazuje na to, že hlavní formou péče o tyto děti je spíše pěstounství než adopce, a věnuje se také financování a roli jednotlivých institucí. Důležitým principem celého systému je opět nejlepší zájem dítěte a preference rodinné péče před ústavní.
Stručný vizuální přehled (infografika) postupu zavádění cochemské praxe v opatrovnických sporech. Ukazuje jednotlivé kroky řízení – od první schůzky rodičů na OSPOD, přes „jiný soudní rok“, edukaci a odbornou pomoc až po soudní jednání. Zdůrazňuje deeskalaci konfliktu, orientaci na dítě a motivaci rodičů k převzetí odpovědnosti a dosažení dohody.
Tato odborná studie shrnuje české i zahraniční výzkumy zabývající se dopady rané institucionální péče na vývoj dítěte a propojuje je s teorií attachmentu a poznatky neurověd. Ukazuje, že nedostatek stabilních a citových vztahů v raném dětství může mít dlouhodobé negativní důsledky v oblasti kognitivního, emočního i sociálního vývoje a může ovlivnit i strukturu mozku. Zároveň zdůrazňuje význam rodinného prostředí a včasného umístění dítěte do náhradní rodiny jako zásadního faktoru pro zdravý vývoj a kompenzaci rané deprivace.
Výzkumná zpráva se zabývá využitím dotazníku sebepojetí u dětí z dětských domovů v projektu Mám na to!. Sleduje změny v sebepojetí v čase a ukazuje, že nástroj je přínosný především pro individuální diagnostiku a plánování podpory dítěte, zejména v oblasti emocí, vztahů a identity.
Zpráva shrnuje výsledky diskusí odborníků ze státního i neziskového sektoru v oblasti náhradní rodinné péče v České republice a mapuje aktuální stav praxe po legislativních změnách. Zaměřuje se na identifikaci dobré praxe, problémových oblastí a návrhů na zlepšení v oblastech, jako je získávání žadatelů, jejich příprava, proces zprostředkování nebo spolupráce institucí. Výzkum poukazuje na potřebu systematické koordinace, kvalitní podpory pěstounů a zlepšení komunikace mezi aktéry s cílem zvýšit efektivitu systému a zajistit lepší podmínky pro děti v náhradní rodinné péči.
Studie analyzuje systém osvojování dětí v České republice jako součást sociálně-právní ochrany, sleduje jeho historický vývoj i současnou praxi a upozorňuje na problémy, jako jsou zdlouhavé procesy, střet zájmů aktérů a nedostatečná podpora adoptivních rodin.
Publikace Analýza situace příbuzenské pěstounské péče se zabývá fungováním, specifiky a problémy péče o děti svěřené příbuzným v České republice. Na základě výzkumu mapuje potřeby těchto rodin, jejich ekonomickou situaci, přínosy i rizika této formy péče a hodnotí systém podpory ze strany státu. Součástí jsou také návrhy na zlepšení legislativy a praxe s důrazem na nejlepší zájem dítěte.
Studie analyzuje historický vývoj a současné fungování adopční praxe v Rakousku v kontextu systému péče o děti a mládež. Ukazuje, že adopce zde nehraje dominantní roli při umisťování dětí bez rodiny, protože je silně podmíněna souhlasem biologických rodičů a složitými právními procesy. V důsledku toho zůstává značná část dětí v pěstounské či ústavní péči. Dokument popisuje různé formy adopce, jejich právní rámec i problémy praxe, a poukazuje na napětí mezi zájmy dítěte a právy biologických rodičů. Studie tak přináší kritický pohled na limity adopce jako nástroje náhradní rodinné péče a zdůrazňuje význam alternativních forem péče.
Publikace analyzuje vývoj a současný stav péče o děti s postižením v České republice v širším historickém i systémovém kontextu. Ukazuje postupný posun od dominující ústavní péče k podpoře péče v rodině, přičemž zdůrazňuje klíčovou roli biologických i náhradních rodin a nutnost jejich komplexní podpory. Studie identifikuje slabiny systému, zejména roztříštěnost služeb, nedostatečnou koordinaci mezi sektory a omezenou dostupnost podpory pro rodiny, což může vést k přetížení pečujících. Hlavním poselstvím je potřeba rozvoje komunitních a terénních služeb a posílení sdílené odpovědnosti za péči o děti s postižením.
Zpráva Průzkum veřejného mínění – Postoje ke kojeneckým ústavům prezentuje výsledky reprezentativního kvantitativního šetření zaměřeného na postoje české veřejnosti ke kojeneckým ústavům a jejich roli v systému péče o malé děti. Studie zkoumá míru vnímané potřebnosti těchto zařízení, představy o důvodech umisťování dětí, srovnání kojeneckých ústavů s alternativními formami péče a názory na dopady pobytu v ústavní péči na psychický vývoj dítěte a jeho budoucí vztahy. Výsledky ukazují, že ačkoliv je veřejnost často považuje za potřebnou součást systému, většina respondentů je nevnímá jako ideální řešení a preferuje rodinně orientované formy péče.
Zpráva Průzkum veřejného mínění – Postoje k pěstounské péči prezentuje výsledky reprezentativního kvantitativního šetření mapujícího postoje české veřejnosti k pěstounské péči, adopci a alternativním formám rodičovství. Studie se zaměřuje na to, jak lidé pěstounskou péči chápou, jaké mají představy o pěstounech a umisťovaných dětech, jaké důvody je odrazují od pěstounství či osvojení a za jakých podmínek by o těchto formách náhradní rodinné péče zvažovali. Zpráva identifikuje významnou roli neznalosti systému, obav z náročnosti péče, zdravotního stavu dětí a složitosti procesu rozhodování, stejně jako vliv osobní a zprostředkované zkušenosti a výše státní podpory.
Výzkumná zpráva Rodina a dítě v kontextu: možnosti prevence, podpory a spolupráce analyzuje hlavní faktory ohrožení dětí a rodin v České republice a možnosti jejich včasné prevence. Na základě kombinace kvantitativního šetření, expertních diskusí a analytických metod identifikuje klíčové oblasti rizik, jako jsou ekonomická nestabilita, bydlení, rodinné vztahy a rodičovské kompetence, a zdůrazňuje potřebu koordinované mezioborové spolupráce a dostupných preventivních služeb. Zpráva slouží jako odborný podklad pro rozvoj politik a praxe v oblasti podpory rodin a ochrany ohrožených dětí.
Studie se zaměřuje na detailní zmapování potřeb rodin s osvojenými dětmi na základě analýzy 63 rodin a rozhovorů s odbornými pracovnicemi. Identifikuje klíčová riziková období v procesu osvojení (od čekání na dítě přes adaptační fázi až po nástup do školy) a popisuje specifická témata, jako jsou důsledky psychické deprivace, práce s minulostí dítěte či výchova dětí jiného etnika nebo s handicapem. Významnou roli hraje podpora rodičovských kompetencí, sdílení zkušeností mezi rodinami a dostupnost odborných služeb. Studie zároveň pojmenovává faktory, které rodiny posilují či oslabují, a přináší doporučení pro zlepšení systému podpory náhradní rodinné péče.
Závěrečná zpráva z výzkumu Stav české rodiny, co ji chrání a ohrožuje přináší komplexní analýzu situace českých rodin s alespoň jedním dítětem do 12 let na základě rozsáhlého kvantitativního šetření v běžné populaci a mezi ohroženými rodinami v péči neziskových organizací. Studie identifikuje klíčové rizikové a protektivní faktory v oblastech ekonomické stability, bydlení, komunikace v rodině, výchovy, školního prostředí, závislostí a násilí a poukazuje na jejich vzájemnou provázanost i mezigenerační přenos. Zpráva detailně srovnává běžné a ohrožené rodiny, popisuje jejich hodnoty, životní spokojenost, využívání podpůrných služeb a volnočasové aktivity s dětmi a formuluje podklady pro cílená preventivní opatření a systémový rozvoj podpory rodin s cílem předcházet vážnějším formám ohrožení dítěte.
Tento výstup vám rádi zpřístupníme. Zadejte prosím svůj e-mail – po odeslání se vám soubor otevře. Vaši adresu můžeme využít k zaslání souvisejících materiálů Nadace Sirius.